Amboseli, časovaná bomba

Masajové jsou symbolem východní Afriky (Keňa, Tanzanie) a na první pohled by se mohlo zdát, že jsou určujícím národem na tomto území. Většinová černošská populace nemá Masaje příliš v lásce. Trochu na ně žárlí, trochu jim závidí popularitu, ale hlavně mají pocit, že na Masaje stále doplácí. Masajové mají speciální statut. Mají mnoho daňových výhod, dostávají státní dotace, mají velmi rozsáhlá území.

Ani v Africe ale není nic černobílé. Z pohledu Masajů není národní park legální, protože nejsou vládou plněny závazky, které dala při jeho vzniku. V roce 1974 byl národní park Amboseli vyčleněn z mnohem širšího chráněného území, které bylo společné pro divoká zvířata a masajská stáda. Masajové souhlasili s tím, že území národního parku navždy opustí, když jim vláda nahradí přirozené vodní zdroje umělým zavlažovacím systémem.

Sliby ovšem zůstaly z velké části pouze na papíře a i realizovaný systém čerpaných studní je velmi poruchový a často nefunguje právě v kritických obdobích sucha, kdy se jediná voda v oblasti nachází v mokřadech na území parku. Je tedy celkem logické, že Masajové nenechají vymírat svá stáda a ženou je k životadárné vodě nehledě na staré dohody. Že při cestě za vodou stáda spásají pastviny v oblasti národního parku, je doprovodný jev, i když pro život v parku stejně podstatný jako voda sama.

Slonům vstup zakázán aneb Tady je Masajovo

Stáda dobytka by samozřejmě neměla spásat pastviny v parku, ale podívejme se na to, jak divoká zvířata využívají ekosystém Amboseli. Sloni, zebry, pakoně, antilopy a žirafy nezůstávají pouze v hranicích malého národního parku, který má necelých 392 km2 (menší než Praha nebo území kráteru Ngorongoro!), ale operují na území o více než 8000 km2. A když jsou mimo území parku, nacházejí se na území vlastněném legálně masajskými vesnicemi. Masajové jsou přírodním národem a více než 500 let žijí se svými stády obklopení divokou zvěří. Na rozdíl od zemědělců divokou zvěř kolem sebe tolerují a díky tomu přežívá v tak velkém množství.

V současné době využívá ekosystém národního parku Amboseli více než 1250 slonů. V každém okamžiku je jich přímo na území parku něco mezi 300 až 400, ostatní jsou mimo park. 800-900 slonů se tedy neustále pohybuje po území Masajů. Kdo někdy viděl, jakým způsobem sloni získávají svou potravu, dovede si představit, kolik konfliktních situací asi denně nastává.

Zabiják

Největším zabijákem v Amboseli není ani lev, ani leopard, ale sucho. Vedení národních parků v Keni ví, kolik zvěře denně hostí Masajové na svém území, a tak v období sucha vzniká každoročně nepsaný kompromis - některé mokřady jsou vymezeny pro napájení masajských stád. Problém tkví ovšem v tom, že Masajové v nouzi ženou stáda i k jiným mokřadům, a zebry a pakoně tak nemají dostatek pastvin. Extrémní sucho v roce 2009 například znamenalo, že v Amboseli uhynuly téměř všechny zebry a obnovení jejich stád na území parku bude trvat mnoho let. Dalším problémem je i růst počtu kusů dobytka v majetku Masajů z okolí parku. Mohou za to i peníze, které Masajové vydělávají na spolupráci s parkem a na obchodování s turisty. Je téměř jisté, že část Masajů se podílí i na ilegálním obchodě se slonovinou a vydělané peníze se opět projeví na růstu jejich stád. Vše tedy souvisí se vším a vše se točí tak trochu v kruhu.

Má vůbec smysl park navštívit?

Určitě ano! Až se vydáte do Amboseli, vnímejte národní park v kontextu mnohem širšího území. Amboseli nejsou jen obrázky legendárního Kilimandžára, ale je to území tvrdého a nejednoznačného boje o jednu z největších sloních populací v Africe. Pokud vás do Amboseli doprovodí zkušený průvodce, poradí i s tím, že je občas Amboseli přelidněné. Je to jeden z mála parků, kam můžete přijet svým autem, a navíc je relativně blízko Nairobi. Spousta lidí přijíždí na víkend. Když budete cestu plánovat, pak raději ve všední dny. Nechtějte v Amboseli za každou cenu vidět celou Velkou pětku. Soustřeďte se na slony a hyeny, to jsou místní klenoty a málokde si je můžete prohlédnout tak dokonale a zblízka. Navíc tu můžete výborně vidět i buvoly.